02 Erotický příběh: Krabička na kuchyňském stole
Sara a Tom si konečně objednali hračku, o které celý rok žertovali. Když balíček přistál na kuchyňském stole, ani jeden z nich pořádně nevěděl, co s ním. Tak udělali jedinou rozumnou věc: vzali ho nahoru.
Mluvili o tom celé měsíce. Nenucené poznámky, noční vtípky, o jednu skleničku vína víc a měkké rozhovory o tom, co by je lákalo zkusit. Pak ve čtvrtek balíček konečně dorazil a Sara ho nechala na kuchyňském stole, protože úplně nevěděla, co s ním.
[Čtvrteční večer, naše chvíle]
Tom přišel domů první. Uviděl krabičku. Neotevřel ji. Posadil se naproti ní s kávou a čekal.
Když Sara vešla dovnitř a uviděla ho tam sedět, rozesmála se.
„Čekáš, až něco udělá?“
„Čekám na tebe.“
Položila tašku. Skopla ze sebe boty. Přešla k němu, postavila se za něj, položila mu ruce na ramena a dívala se dolů na krabičku, jako by to bylo malé zvíře, u kterého si ještě nebyla jistá, jestli je přátelské.
„Takže do toho jdeme.“
„Jdeme do toho, jestli chceš.“
Sklonila se a políbila ho zezadu na krk. Ucítil, jak se mu usmívá do kůže.
„Chci.“
Otevřeli ji spolu. Hračka byla menší, než si Sara představovala — měkký silikon v barvě tmavého vína, zahnutý tak, aby jeden konec mohl být v ní, zatímco druhý ležel naplocho na jejím klitorisu, a on v ní přitom mohl zůstat zároveň. Četla o tom. Tom o tom četl třikrát víc, než by kdy přiznal. Na malé kartičce s návodem stálo pro vás oba.
Držela ji v ruce a cítila její váhu, to, jak jí oblouk přesně sedí do dlaně.
„Je hezčí, než jsem čekala,“ řekla.
„To proto, že je dělaná pro tebe.“
Zvedla k němu oči. Opíral se o linku, ruce zkřížené na hrudi, a díval se na ni tím tichým soustředěním, které měl jen tehdy, když mu na něčem opravdu záleželo. Cítila, jak se jí pod kůží začíná zvedat teplo.
„Kde to chceš zkusit?“ zeptala se.
„Tam, kde budeš nejmíň nervózní.“
Chvíli o tom přemýšlela. Pak kolem něj prošla, vzala ho za ruku a vedla ho do ložnice.
Svlékala se pomalu. Ne na efekt — pro sebe. Nechávala ze sebe spadnout celý den. Tom se díval a nedotýkal se. Když zůstala jen ve spodním prádle, vylezla na postel, opřela se o polštáře a konečně na něj pokrčila prstem.
Svlékl se, aniž by přerušil oční kontakt. Penis už měl napůl tvrdý. Líbilo se jí to, to malé přiznání, důkaz toho, jak dlouho na to myslel.
„Pojď sem.“
Vylezl na postel a sklonil se nad ni. Líbal ji na ústa, na krk, do prohlubně mezi klíčními kostmi, a pak na vnitřní stranu stehna, zatímco jí pomalu stahoval kalhotky. Dal si načas. Nejdřív políbil její klitoris, než se ho dotkl čímkoliv jiným, měkce a teple, a ona uslyšela, jak jí unikl drobný zvuk, který vůbec neměla v úmyslu vydat.
„Saro.“
„Jsem v pořádku, já — pokračuj.“
Lízal ji pomalu, dokud nebyla tak vlhká, že už nebylo o čem pochybovat, a teprve potom sáhl po hračce na nočním stolku, kam ji položili.
„Jsi si jistá?“
„Tome. Přestaň se ptát.“
Usmál se jí do stehna. Cítila, jak do ní hračku zasouvá, nejdřív jen vnitřní část, a pak druhý oblouk usadil proti jejímu klitorisu. Zalapala po dechu — na půl vteřiny chladnější, než čekala, a pak teplá tam, kde ji zahřálo její tělo.
„V pořádku?“
„V pořádku.“
Stiskl tlačítko.
Vibrace byly hlubší, než čekala, pomalejší, spíš jako dlouhý nádech než bzučení. Cítila je uvnitř sebe i proti klitorisu zároveň, dva různé pulzy, které se potkávaly uprostřed jejího těla, a její boky se zvedly z postele dřív, než jim to stihla říct.
„Ach — ach.“
Tom sledoval její tvář, ruku položenou na jejím břiše.
„Řekni mi, kdyby toho bylo moc.“
„Není toho moc. Jen je to — Tome, pojď sem nahoru, chci tě.“
Posunul se po posteli výš a nad ni. Hračku nevyndal. Líbal ji hluboce, zatímco jeho ruka zůstala mezi jejíma nohama a ovládala rychlost. Cítila jeho penis proti svému stehnu, teď už tvrdý a vlhký. Sáhla dolů, vzala ho do ruky a pomalu ho hladila ve stejném rytmu jako hračku.
„Chci tě v sobě taky.“
„Teď?“
„Ano.“
Opatrně hračku upravil tak, aby plochý oblouk zůstal přitisknutý k jejímu klitorisu, a pak do ní navedl sám sebe. Cítila, jak se vibrace nesou jeho penisem, skrz ně oba, a jeho oči se na okamžik lehce rozostřily.
„Do prdele,“ vydechl.
„Jo.“
Nejdřív se pohyboval pomalu. Hračka mezi nimi tiše vibrovala. Každý příraz ji přitiskl silněji k jejímu klitorisu i dovnitř ní zároveň a ona vydávala zvuky, jaké od sebe nikdy neslyšela, hluboké, rozechvělé a ne tak úplně pod její kontrolou.
„Saro, já nemůžu — tohle je — “
„Já vím. Já vím.“
Omotala mu nohy kolem těla a přitáhla si ho hlouběji. Jednou rukou sevřel čelo postele, druhou její bok a nechal své tělo pohybovat se tak, jak chtělo. Vibrace stoupaly skrz ně oba ve vlnách.
Udělala se první. Silně. Celé tělo se k němu stočilo a pak ztuhlo, její klín se sevřel kolem něj, kolem hračky, kolem všeho najednou, a slyšela sama sebe, jak dvakrát vyslovila jeho jméno, trhaně.
To stačilo. O pár vteřin později se udělal v ní, s tváří zabořenou v jejím krku, celé tělo se mu třáslo proti jejímu.
Dlouhou minutu se ani jeden z nich nepohnul.
Pak se Tom začal tiše smát. Ucítila to v jeho hrudi dřív, než to uslyšela.
„Co je?“
„Tohle byla nejchytřejší věc, jakou jsme kdy koupili.“
Rozesmála se taky, ruku položenou na břiše, pořád ještě cítila jemný pulz hračky, kterou zatím nevypnuli.
„Tome?“
„Hm?“
„Měli jsme to udělat už před lety.“
Políbil ji na rameno.
„Děláme to teď.“
Lákají tě hračky, které si můžete užít spolu? Objev naše Vibrátory pro páry → — navržené pro dva, stvořené pro vás oba.
Sara a Tom jsou manželé už deset let. Dnešní večer měl být jen večeře — oba byli připraveni jít brzy domů. Jenže nešli. A to, co se stalo potom, je přesně ten večer, po kterém každý dlouhodobý pár tajně touží.
Sara a Tom měli poprvé po dvou měsících páteční večer jen pro sebe. Děti spaly u kamarádů. On se vrátil z města s malou hnědou lahvičkou v kapse kabátu a tichým plánem na celý večer.
Sara a Tom o tom mluvili celé měsíce — jaké by to bylo pohrát si s mocí, jen jednou, jen aby zjistili, kam je to zavede. V sobotu odpoledne si u kuchyňského stolu sepsali pravidla. V devět měl čekat v pokoji pro hosty.
Emma byla rok a půl sama. Tu neděli si vyčistila kalendář, zatáhla závěsy a konečně otevřela balíček, který jí dva dny ležel na kuchyňské lince. To, co následovalo, bylo nejupřímnější ráno, jaké za dlouhou dobu zažila.
